Charakteristika
Abychom porozuměli základnímu principu shiatsu a pochopili mechanizmus, kterým na lidský organizmus působí, musíme alespoň teoreticky přijmout představu energetických drah, na nichž je postavena celá teorie i praxe tradiční čínské medicíny. Podrobnějším studiem zjistíme, že zkoumá a vysvětluje totéž jako západní klasické lékařství (lidské nemoci a zdraví), pouze terminologie a posloupnost souvislostí a vztahů se odlišují, a to natolik, že může často dojít k totálnímu nedorozumění. Na lidském těle jsou energetické dráhy (meridiány), ve kterých proudí „životní“ energie (ki, čchi, prána). Tento jev pozorujeme pouze u živých organizmů, na mrtvém těle již tyto dráhy patrné nejsou. Není tedy možné je pitvat, rozebírat a pozorovat pod mikroskopem jako třeba nervy. Je však možné na nich změřit jiné elektrochemické hodnoty (vodivost, odpor, teplota) než v okolní tkáni, obzvlášť v aktivních bodech (tsubo). Terapeuti shiatsu mají vycvičenou citlivost tak, aby byli schopni tato místa nalézt hmatem. Energie ki má tu vlastnost, že je polární, má dva aspekty: jang (nebe, energie, aktivita, funkce, pohyb) a jin (země, hmota, klid), které se vzájemně prolínají a doplňují. Nemohou existovat jeden bez druhého a jejich vzájemný kvantitativní poměr určuje výsledné vlastnosti a kvalitu energie v dané dráze. Základních orgánových drah je dvanáct, šest jinových a šest jangových. Jsou párové, máme je na obou stranách těla. Pracuje se s jejich povrchovými větvemi, které jsou dostupné. Všechny dráhy mají ještě vnitřní větve, kterými jsou vzájemně propojeny, takže energie protéká bez ustání v kruhu, který nemá začátek ani konec. Kromě uvedených energetických drah máme ještě zadní střední a přední střední dráhu a další sekundární a muskulotendinózní dráhy. Energie projde celým kruhovým uzavřeným systémem jednou za dvacet čtyři hodin, přičemž postupně v jednotlivých drahách má vždy po dobu dvou hodin svoje maximum. Dráhy se při předávání energie vzájemně ovlivňují ve smyslu posílení nebo oslabení. Tak tomu je u zdravého člověka. V případě poruchy zdraví dojde k zablokování energie. V některých místech se hromadí, jinam se vůbec nedostane, anebo je její proud slabý, nepravidelný, přerušovaný. Tento stav se projeví jako bolest, ztuhlost, křeč, třes, zánět, nervozita, nespavost, bušení srdce, dýchavičnost atd. Příznaky poruch zdraví bývají různé. Energetické dráhy jsou nazývány podle orgánů, jimiž probíhají, anebo s nimiž funkčně souvisí. Aktivní body (body se specifickými vlastnostmi) mají na těchto drahách přesně popsané umístění a jsou očíslované. Nejdůležitější jsou tzv. tonizační body (posílení toku energie v dráze) a sedativní body (uklidnění toku energie v dráze). Dále máme body pramene s dvojím účinkem, body přechodu, souhlasné body a další, jejichž funkci musí terapeut, který pracuje s energií, dobře znát. (Tak např. dráha močového měchýře má 67 bodů a stimulace bodu číslo 67 /MM 67, Č´-JIN/ asi 2 mm na zevní straně kořene nehtu malíků na nohou se využívá v akupresuře zejména při váznoucím porodu.)
Mechanizmus účinku
Úkolem terapeuta shiatsu je nalézt energeticky prázdná místa (kyo) a energeticky přeplněná místa (jitsu), která způsobují nerovnoměrné rozdělení energie. Vychází při tom z diagnostiky okamžitého energetického stavu organizmu nemocného. Terapeut pomocí pulzové diagnostiky, pohledem, pohmatem, diagnostikou jazyka i zhodnocením celkového fyzického vzhledu a psychického projevu klienta vybere dráhy, na kterých je nejvýhodnější působit. Potom provede během asi jednohodinového „sezení“ harmonizaci – přesun energie drahami tak, aby výsledkem bylo co nejstejnoměrnější proudění energie všemi meridiány. Na potřebných místech klientova těla pracuje pomocí tlaku prstů (někdy i dlaní, loktů, kolen nebo chodidel). Účelem terapie shiatsu je harmonizace koloběhu životní energie ki, což znamená návrat ke zdraví. Terapeut takto citlivě pomáhá klientovi aktivizovat vlastní léčivou schopnost jeho organizmu. Účinek se projevuje nejenom na fyzické, ale i na emocionální a mentální úrovni. Někdy trvá dva až tři dny, než tento proces proběhne až do konce a ustálí se.
Historie
Historické základy shiatsu můžeme odvodit až do doby 2 500 let př. n. l., kde má svoje kořeny tradiční čínská medicína, která je základem všech forem orientální medicíny. Shiatsu (shi – tlak, atsu – prsty) je manuální technika, která vznikla v Japonsku na začátku 20. století znovuoživením původní tradiční japonské masáže Anma, ze které se v Číně vyvinula čínská tlaková masáž Tui Na. Za uznáním shiatsu jako řádné léčebné metody stojí především Tokujiro Namikoshi, který ve dvacátých letech 20. století založil v Hokkaidu první ústav pro léčbu pomocí shiatsu a v roce 1940 Japonskou školu shiatsu. Shiatsu začalo být uznáváno nejen v celém Japonsku, ale postupně i v USA, odkud došlo k jeho rozšíření do Austrálie a Velké Británie.
V devadesátých letech 20. století proniklo i do Západní Evropy, kde se stalo populární oblastí Komplementární a alternativní medicíny a postupně se dostává do širšího povědomí i u nás. Namikoshiho pojetí se vyvinulo v tzv. Nipponský styl shiatsu (důraz na západní fyziologii a klasické energetické dráhy). Původní podobu shiatsu se podařilo uchovat a prohloubit Shizuto Masunagovi (psychologické, emocionální i duchovní aspekty energetické nerovnováhy), který vyvinul styl nazývaný zen shiatsu. Protože shiatsu je metodou velice individuální, vznikly později i jeho další varianty, např. makrobiotické shiatsu Michio Kushiho a George Oshawy, bosonohé shiatsu Shizuko Yamamotové, akupresurní shiatsu Katsusuke Serizawy nebo ohashiatsu Wataru Ohashiho. Specifickou odnoží shiatsu je watsu (water shiatsu – shiatsu ve vodě, aquahealing), které založil v osmdesátých letech 20. století v Severní Kalifornii Harold Dull. Tato terapie prováděná ve vodě o teplotě lidského těla kombinuje pomalé pohyby v rytmu vody s jemným protahováním a houpáním v bezpečné náruči terapeuta.
Průběh terapie
Popis sezení
Vlastní „sezení“ shiatsu trvá v průměru 40 až 60 minut. Jeho délka nezáleží na tom, zda se jedná o vstupní nebo kontrolní „sezení“. Neexistuje univerzální sestava shiatsu. Klient dostává přesně to a v takové míře, jak jeho organizmus zrovna v dané chvíli potřebuje, probíhá vyrovnávání jeho vnitřní energie. Tento proces bývá obvykle pociťován jako velice příjemný.
Na jaké otázky se terapeut obvykle během sezení ptá?
Před zahájením vlastní terapie se Vás obvykle terapeut zeptá na to, kdy se Vaše potíže objevily, jak se projevují, jakým způsobem jste se je doposud pokoušeli odstranit, co Vám potíže mírní a naopak zhoršuje. Při opakované návštěvě terapeut zjišťuje, co všechno se změnilo od minulého„sezení“. Důležitou roli hraje i způsob stravování klienta, jeho zaměstnání a denní režim.
Jak s klientem terapeut pracuje během sezení?
Budete možná překvapeni tím, že nikde neuvidíte masérský stůl a zůstanete oblečení. Při energetické masáži oděv není na překážku, je však nutné, aby byl z přírodního materiálu a abyste se v něm cítili pohodlně a měli dost volnosti pro pohyb končetin. Oděv chrání před případným prochladnutím, ke kterému dochází při hluboké déletrvající relaxaci. Během terapie budete spočívat na klasické japonské matraci (futonu) rozložené na podlaze. Poloha Vašeho těla (na břiše, na boku, na zádech) vyplyne z toho, na kterých drahách se bude pracovat. Zcela jistě se během „sezení“ alespoň jednou změní. Terapeut se bude kolem Vás pohybovat po kolenou a chodidlech. Je tomu tak proto, že tlak různé intenzity, který terapeut postupně vyvine na různých místech Vašeho těla, není silový. Vychází z terapeutova centra (těžiště, hara) a on pro jeho stupňování využívá působení vlastní hmotnosti, nikoliv svalové síly. Během celého „sezení“ zůstává terapeut s Vámi v kontaktu fyzickém i energetickém. Vyžaduje to ze strany terapeuta naprostou koncentraci na to, co dělá. Kromě tlaku na určitých místech těla použije i protahování nebo pohupování. Nečekejte, že bude pracovat pouze v místech, kde pociťujete bolest. Shiatsu je celostní a ošetřované meridiány neprobíhají pouze v blízkosti orgánu, k němuž náleží. Zde vidíme další výrazné odlišení od jiné masáže.
Doporučení terapeuta na závěr sezení
Po ukončení „sezení“ si terapeut očistí ruce a setrvá ve Vaší blízkosti, koncentruje se na vyrovnání vlastní energie a Vy budete mít dostatek času na to, abyste se z hluboce relaxovaného stavu vrátili zpět do normálního, běžného „provozu“. Není vhodné se ihned posadit a vstát, mohla by se Vám zatočit hlava, ostatně nebylo by to ani příjemné a Vám se nebude chtít. Terapeut Vás potom poučí, že se může, anebo nemusí (rozhodně to není nezbytné pro účinek) dostavit nějaká individuální reakce na shiatsu ve formě únavy, pocitu malátnosti, zvýšené teploty, zvracení, průjmu, neklidu, bolesti na jiném místě těla než původně apod. To vše do několika dní vymizí. Podle potřeby Vám terapeut může doporučit i nějakou úpravu stravy nebo pitného režimu, případně poradit protahovací, energetické nebo relaxační cvičení, užívání vhodného doplňku stravy. V některých případech je zapotřebí aplikovat další podpůrnou terapeutickou metodu (často požehování). Délka terapie
Počet sezení
K nápravě zdravotního problému bývá potřebný různý počet „sezení“ shiatsu. To, co všeobecně platí o individuální aplikaci Komplementární a alternativní medicíny, zde vidíme ještě výrazněji, shiatsu je vždy „šité na míru“. Samozřejmě, že záleží na druhu onemocnění a průběhu uzdravovacího procesu.
Délka terapie
Někomu stačí přijít jednou a potom třeba každého půl roku pro „dobití baterek“, další klienti musí přijít víckrát anebo docházet pravidelně. V každém případě platí, že odstup mezi jednotlivými „sezeními“ shiatsu by měl být minimálně 7 – 14 dní. Při snaze o dřívější další aplikaci by se zbytečně zasahovalo do procesu, který se ještě nezavršil. Vlastní práce terapeuta s klientem trvá tak asi hodinu. Manipulace s tělem na povrchu je velice jemná (další odlišnost od klasické masáže), avšak její průnik do hloubky, do vnitřního energetického systému je velice razantní. Energie se po přijetí shiatsu potřebuje ustálit, a aby dosáhla harmonického stavu, vyžaduje to dobu několika dní, obvykle i déle než jeden týden.
Tradiční použití
Tradiční použití metody shiatsu se uplatňuje při nápravě funkčních poruch pohybového aparátu, zejména v oblasti zad, ramenou a šíje. Dále při bolestech hlavy a migréně. Protože vliv shiatsu na člověka je univerzální a celostní, může dojít ke zlepšení a úlevě i při různých psychosomatických a funkčních onemocněních, např. při poruchách zažívacího traktu, astmatických potížích, menstruační bolesti, vyčerpanosti, nespavosti, nervozitě. Harmonizace celkové energie shiatsu tlumí sklon k chronickým onemocněním, která se výrazněji projevují při celkově oslabené imunitě. Široké pole působnosti nabízí i celá oblast prevence nejrůznějších poruch zdraví a emocionálně psychických problémů.
Shiatsu není všelék proti všem potížím, které může život přinést. Nedělá zázraky, nýbrž představuje komplexní metodu s mnoha možnostmi, ale také má své meze. Podporuje skutečné zdraví, což znamená nejen, že pacienty uznají za zdravé lékaři, ale že se i zdraví a navíc spokojení cítí.
Většina klientů ji vyhledává kvůli problémům s pohybovým aparátem (kosti/svaly). Druhá velká skupina tak činí kvůli psychickým problémům. Poměrně velký počet se snaží pro sebe něco užitečného udělat v rámci zdravotní prevence. Stav klientů se téměř ve všech případech výrazně zlepšuje. Jejich potíže někdy zcela vymizí, jindy se pouze zmírní. U mnoha z nich vymizí soustředění na potíže, kvůli nimž shiatsu původně vyhledali. Pozitivní zkušenosti, které se svým tělem při shiatsu získávají, vedou k tomu, že u nich klesá význam těchto potíží. Klienti většinou hovoří o celkově zlepšené kvalitě života, o lepším fyzickém pocitu, větší vyrovnanosti, uvolněnosti a radosti ze života. Zlepšilo se jejich vnímání vlastního těla, což lze považovat za pozitivní krok na cestě k větší odpovědnosti za vlastní zdravotní stav. Shiatsu ve svém působení přesahuje v úzkém smyslu slova lékařskou formu terapie, o tom svědčí také pojmy, jimiž klienti označují své zkušenosti se shiatsu. Mluví sice také o léčbě, mnohem častěji však o relaxaci, klidu, poznání sebe sama, živosti, pozornosti a uvolněnosti. Velkou úlohu zde hraje dotek, kontakt, který vzniká mezi klientem a terapeutem, pocit pohody a vnímání mezí.
Je možno říci, že vzhledem k minimálním rizikům této metody a při respektování jejích kontraindikací a nezbytných podmínek (vzdělání terapeuta apod.) je široké použití shiatsu přínosné a bezpečné.
Může pomoci snížit spotřebu chronicky předepisovaných léčivých přípravků, zejména ze skupiny analgetik a antidepresiv. Tím se dále odstraní nebo minimalizují nežádoucí účinky těchto léků, které se při dlouhodobém užívání objevují. Nedojde tedy k vytvoření bludného kruhu, kdy se v některých případech ke kompenzaci nežádoucích účinků chronicky užívaných léků předepisují další léky, které mají většinou kromě potřebného efektu zase svoje vlastní jiné nežádoucí účinky.
Velice významná je i preventivní aplikace shiatsu, neboť prevence je vždy žádoucí a ve své podstatě účinnější než vlastní léčba. Shiatsu má již zavedenou pozici v prevenci civilizačních onemocnění, urychluje rekonvalescenci po nemoci či operaci, zmírňuje vedlejší účinky některých lékařských procedur (chemoterapie, ozařování), nebo může pomoci v těhotenství (bolesti v zádech, křečové žíly, hormonální výkyvy).
Hodnocení uživatelů
Metoda mi pomohla (0)
Metoda mi nepomohla (1)
