Charakteristika
Za své nemoci a uzdravení je zodpovědný nemocný sám. Nemravným chováním k sobě či bližním si způsobuje nemoci i fyzického těla. Anamnéza je rozšířená o spirituální rozměr. Nabízí nemocnému vhled do příčinosloví nemocí = k psychosomatice etikoterapie přidává spirituální pohled a vědomí, že za své nemoci a uzdravení je zodpovědný nemocný sám.
Historie
Český lékař, Ctibor Bezděk, v roce 1931 vydává knihu Etikoterapie – léčení mravností aneb Záhada nemoci a smrti. V poválečném období metoda prakticky zanikla. Zhruba od roku 1990 rozvíjí tuto metodu teoreticky a prakticky MUDr. Vladimír Vogeltanz.
Průběh terapie
Na individuální konzultaci jsou vhodné dvě hodiny. Během úvodního sezení nemocný spontánně vypráví svůj příběh. Při kontrolním sezení pak nemocný spontánně vypráví svůj příběh obohacený o aplikované změny z minula. Sám si srovnává, v čem se mu ulevilo a co ještě může změnit k lepšímu. Obsah tématu určuje klient. Terapeut je „pasivní“. Na konci sezení ho terapeut povzbudí k aktivním změnám toho, co sám objevil. Tyto změny pak do svého života aplikuje nemocný v době mezi jednotlivými sezeními. Délka terapie
K léčbě onemocnění je obvykle potřebných 1 až 3 sezení - po dobu řádově měsíců.
Tradiční použití
V etikoterapii je diagnóza pouze vodítkem a léčba nemocných postojů je možná prakticky u všech nemocí a potíží člověka.
Přínos rozhodně převyšuje rizika. Nemocný se na svůj život začne dívat z jiného úhlu. Objevuje, že jeho zvyky a nemocný způsob života ho dovedly do nemoci.
Hodnocení uživatelů
Metoda mi pomohla (0)
Metoda mi nepomohla (2)
