Ájurvéda

Charakteristika

Principy Ájurvédy

Ájurvéda je celosvětově uznávaný medicínský systém. Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně uznává Ájurvédu jako léčebně-preventivní systém od roku 1982. V překladu název znamená medicínu dlouhého života. Je považována za nejstarší zachovaný systém léčby na světě. Hlavním principem Ájurvédy je život v souladu s vlastní konstitucí a s přírodními zákony. Znalost vlastní konstituce je důležitá na cestě ke zdraví. Žít v souladu s Přírodou je v podstatě jedinou možností, jak můžeme zůstat zdraví. Z přírody pocházíme a ona se nám snaží pomoci. Pokud rychlým životním tempem překročíme své hranice, přinutí nás například v podobě onemocnění zpomalit a více odpočívat. Ájurvéda, preventivní i léčebný systém, se zabývá celou osobností člověka, jeho tělem, myslí i duchem. Nezaměřuje se na potlačování příznaků jako západní medicína, ale hledá a léčí příčinu nemocí. Cílem Ájurvédy je zachování rovnováhy v těle, nejdůležitější podmínky zdraví.

Princip č. 1

Ájurvéda je nejstarší zachovaný systém léčby na světě. Skládá se z unikátního systému výživy, bylinné terapie, relaxace, meditace, detoxikace a regenerace organizmu, aromaterapie a terapie barvami. Ájurvéda představuje holistický (celostní) léčebný systém. Mysl ovlivňuje tělo a naopak: fyzické pochody v těle působí na mysl. Například stres způsobí nerovnováhu v těle jen u někoho. Zatímco v klidu jeden z nás zvládá životní situaci klidně, jiný na stejnou situaci reaguje chaoticky. Zvládnutí stresu tak závisí na stavu mysli jedince. Naopak špatná strava nebo fyzická porucha, například zácpa, vytváří toxiny nejen v těle, ale i v mysli a vyvolává kupříkladu bolest hlavy, deprese, poruchy paměti atd. Nemoc se hodnotí již při prvních známkách nerovnováhy, jako je například únava, špatné zažívání, pocit, že něco není v pořádku. Západní medicína považuje jedince za nemocného až v případě, kdy se projeví viditelné příznaky.

Princip č. 2

Ájurvéda je zaměřena individuálně. Jsme součástí vesmíru a každý člověk představuje jedinečnou, nezaměnitelnou buňku ve vesmírném organismu. Poměr jednotlivých energií určující individualitu jedince se u každého z nás liší a každá lidská bytost je jedinečná, proto přístup terapeuta a léčba nemocného nemohou být u dvou lidí totožné. Jedna nemoc se projevuje různými příznaky a naopak, stejný příznak se vyskytuje u různých nemocí. Dva lidé se stejným onemocněním však budou vyžadovat zcela určitě rozdílnou terapii. Prevence stejně jako léčba jsou tedy doporučovány individuálně. Uznávání individuálních odlišností a individuální přístup k prevenci a léčbě je jedním z unikátních rysů ájurvédské medicíny.

Princip č. 3

Používá pouze přírodních léčebných prostředků bez nežádoucích účinků. Tyto postupy jsou jemné, a přitom velmi účinné. Výběr léčby závisí na konstituci člověka, která se určí při vyšetření, druhu nemoci, typu momentální nerovnováhy a na ročním období. Zahrnuje výživová doporučení, aromaterapii, bylinnou léčbu (z jednotlivých bylin i ze směsí), dechová cvičení, detoxikaci s následnou regenerací, terapii barvami, kameny a různé olejové masáže (celého těla, hlavy, nohou atd).

Princip č. 4

Podobné zvyšuje podobné a protiklady se navzájem snižují. V ájurvédské medicíně existují určité konstituční typy, principy energie. Např. typ Pitta je horké kvality. V případě, že je Pitta v nerovnováze, tzn. je zvýšena, velmi vhodným opatřením pro zklidnění Pitty se jeví ochlazující vlastnosti studeného nápoje nebo plavání (protiklady se snižují). Naopak pobyt na slunci, horké nápoje a kořeněné jídlo horkost zvyšuje – Pitta je zvýšena (podobné zvyšuje podobné). Vesmír je koexistencí protikladných vlastností: rychlosti nebo pomalosti, suchosti a vlhka, průzračnosti a zamlženosti atd. Stejně tak člověk, nemoc nebo léky jsou kombinací těchto vlastností. Nemoc se může projevovat bolestí pronikavou nebo tupou, s lokalizací na jednom nebo více místech.

Princip č. 5

Výraznou odlišností od západní medicíny je zaměření se na správnou stravu a její vliv na zdraví i nemoc. Přestože otec západní medicíny Hippokrates stravou léčil, západní medicína ignoruje ve většině případů to, že strava hraje nejdůležitější roli v léčbě nemocí. Stále více odborníků již začíná poukazovat na negativní vliv špatné stravy na vznik nebo průběh nemoci.



Mechanizmus účinku

Ájurvéda rozlišuje u lidí propracovanou diagnostikou metabolicko-konstituční typy, podle kterých se stanoví jednoduchá doporučení. Nerovnováha působí agresivním způsobem na tělo. „Najde si“ ty tkáně a tělesné kanály, které jsou nejslabší, a tím i nejnáchylnější. Dalším těžištěm ájurvédské léčby je tudíž posílení různých tkání těla, jiným pak snížení některého z principů energie, která se vymkla kontrole. Pro dosažení tohoto efektu jsou podle své energie používány rostliny. To samé platí pro výživu. Zdraví je založeno na rovnováze tří životních energií neboli dóš. Podstata onemocnění je dána nerovnováhou. Tělo ji vyjadřuje prostřednictvím příznaků provázejících nemoc. Pokud známe naši vrozenou a současnou konstituci, můžeme vhodnou stravou, úpravou životosprávy, detoxikací či bylinnou léčbou odstranit škodlivý účinek vnějších vlivů a obnovit narušenou rovnováhu. Všechny faktory – správné zažívání, činnost orgánů a vylučování odpadních látek jsou vzájemně propojeny. Tělo a mysl jsou propojené, proto se nemoc dá vyléčit jen za předpokladu, že tyto části fungují společně a harmonicky. Nemoc nastává v momentě, když se tělo nacház